Asi nejznámější detail domu je na zábradlí balkonku, kde je umístěna lucerna s věčným světýlkem. Podle legendy je světýlko duší dívky Petrušky, která se během svého života v tomto domě cítila osamocená a přála se spojit s hvězdou, ke které často ve svých představách promlouvala.
Hvězda dívenku na smrtelném lůžku ujistila, že na ni celý její život dohlížela a i po smrti ji ochrání. Duše Petrušky pak v podobě světýlka svítí v lucerničce dodnes.
Takto jsem na Miluju Prahu vysílali živě přímo z balkonku domu. Podívejte se.
Obraz Panny Marie, podle kterého dostal dům jméno, připlaval na Kampu po rozbouřené řece při velkých povodních v roce 1784. Z vody ho s nasazením života vylovil tehdejší majitel domu František Pelzl a umístil do výklenku nad balkonkem.
Obraz, který je osazen zednářskými značkami, lemují z obou stran válečky z mandlu. V domě až do dvacátého století byla prádelna. Jedné z pradlenek při neopatrnosti uvízly obě ruce mezi válci mandlu.
Děvče se začalo rychle modlit ke své patronce z obrazu a stal se zázrak. Válce mandlu se oddálily a dívka vytáhla ruce bez úhony ven. V legendě se dokonce praví, že volání společně s Bohorodičku vyslyšely i sochy svatých z Karlova mostu, které se v prádelně seběhly a pomohly zachránit pradlenčiny ruce.
U OBRÁZKU PANNY MARIE NA KAMPĚ. Nikdy bych si nepomyslel, že se kdy dostanu na balkon domu U obrázku Panny Marie na Kampě. Laskavostí pana Rudolfa Skřivana mi bylo dopřáno probádat tento dům od sklepa až po půdu, abych uviděl mnohé poklady. Na pavlači v domě čekají hnízda na vlaštovky a pan Skřivan doufá, že letos vyvedou mladé , neboť vloni tak neučinily.
V domě panuje klid, jako byste se ustřihli od kolotu a štěbetání turistů na Karlově mostě. V truhle na půdě leží kostra Maxmiliána Drápa. Však má filatelista stále své jméno na domovním zvonku. Zakopnete i o vesla loďky ševce pana Josefa Rouska zachránce tonoucích, který z řeky vytáhl desítky lidí. Šachová partie těch dvou je v podkroví nerozehrána.
Největší poklady domu jsou ale dva – totiž ohromné hnědé oči dcerušky pana Rudolf Skřivan. A nakonec, když odcházíte po Karlově mostě, otevře se okno a paní Skřivanová zavolá: „Děkujeme za návštěvu , zastavte se v létě, to je tady teprve krásně!“ Děkuji za pohostinství, Skřivanovi.