Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Byla sobota 20. června roku 1931, když odpoledne vyjelo z Prahy nákladní auto Karla Šmída, které na své korbě odváželo 24 stavebních dělníků domů do vesniček kolem Strakonic. Byla finanční krize, a proto nebylo neobvyklé, že chlapi jezdili za prací až tak daleko. Pracovali celý týden v Praze a každou sobotu se vraceli s výplatou domů. Nejednalo se úplně o přijatelnou dopravu, většina volila raději vlak, ale tito muži by to vlakem za jediný den domů a zase do Prahy prostě nestihli.

Až do Dobříše dorazili v pořadku, ale...

Přeplněný nákladní automobil vyjel skoro v pravé poledne a řídil jej šofér Miroslav Beneš ze Žižkova. Až do Dobříše dojeli v pořádku, ale v místě kde se dnes říká v Jezírkách, tedy asi jeden kilometr za tehdejší Dobříší (dnes je místo havárie na jejím okraji), se automobil mířící z Prahy střetl s nákladním autem firmy Antonína Karpa, který jel od Lhotky. Tento nákladní automobil byl naložen vrchovatě fošnami dlouhými 6 metrů, které vezl od Rožmitálu do Prahy, auto řídil 25 letý šofér Vlastimil Šimáček, který se bohužel choval, jakoby mu silnice patřila a jel jejím prostředkem. V mírné zatáčce chtěl Šimáček říznout její ohyb, ale v protisměru jela Chevroletka, kterou zachytil svým blatníkem o karoserii a strhl ji do příkopu. Sám narazil do protilehlého svahu a zlomil přitom předním nápravu.

Na místě zůstali mrtví

Srážka však měla pro druhý automobil naprosto katastrofální následky. Malý nákladní automobil se převrátil a z 24 mužů na místě zůstali dva mrtví, kterými byli František Rouška z Vlkovic a Jan Kříž z Křešína. Po nahlášení nehody se okamžitě na místo dostavil obvodní židovský lékař dr. Frankl a obvodní doktor Prusík, kteří zraněným na místě poskytli první pomoc. Jedenáct mužů bylo velmi těžce zraněno a dalších osm lehce, ale po převozu do příbramské nemocnice svým zraněním před 18 hodinou podlehl ještě ženatý Josef Wolf z Dobříše a na druhý den zemřel Ladislav Jíra z Přečína u Volyně (či Křešína), ženatý a otec pěti dětí. Oběma šoférům, zvláště Miroslavu Benešovi, který řídil nejvíce postižené auto, se nic nestalo. V automobilu jela údajně i mladší žena, která utrpěla těžké zranění. Neměla u sebe žádné doklady a zřejmě se jednalo o stopařku. Až později se zjistilo, že se jednalo o služebnou ze všeobecné nemocnice pí Voršalíkovou a v autě jela, aby navštívila své příbuzné u Strakonic. Četnická stanice v Příbrami k automobilovému neštěstí u Dobříše podala prohlášení, že v příbramské nemocnici se nacházeli tito dělníci: Václav Vlček z Vlkovic, Václav Vondra z Vrbicem František Bubník ze Zejbíše, Josef Beneš st., Josef Beneš ml., oba z Chvalšovic, Metoděj Kantor z Vlkovic, Václav Benda z Přečína, Jaroslav Cajc z Přečína, Václav Koštěnec ze Soběšic.

Jak probíhalo tehdejší šetření?

K zajištění všeho potřebného se na místo nehody dostavila i soudní komise z Dobříše a četnictvo ze stanic v Dobříši a Příbrami s okresním četníkem velitelem Rentou. Soud s obviněnými však usedl až skoro po roce, tedy 28. dubna 1932. Na lavicích obžalovaných seděl jak šofér Slastimil Šimáček, tak šofér Miroslav Beneš. Přičemž oba byli obžalováni státním zástupcem Neureiterem pro přečin proti bezpečnosti jízdy na silnicích. Oba však svorně sváděli neštěstí na toho druhého, protože v tomto jednání nešlo jen o prokázání trestného činu, ale i o odškodnění pozůstalých a platby výloh na léčení, a to znamenalo závazky na celý život. Svědecké výpovědi se rozcházeli, i když dělníci potvrdili, že nákladní automobil s dřevem jel po nesprávné straně vozovky, a když se jim snažil vyhnout, zavadil o ně vyčnívajícími fošnami. Soud byl nakonec odročen s tím, že se sám soudce chtěl přesvědčit na místě nehody. Bohužel se mi již nepodařilo zjistit, jak celý případ nakonec skončil, ale jisté je, že byl jeden z řidičů pravomocně odsouzen k odnětí svobody a náhradě všech vzniklých škod.