Dnes je pátek 29. březen, svátek má Taťána.

dobrisskoaktualne.cz/rozhovory

​Rozhovor s Honzou Tománkem o tom, že se člověk nesmí v životě vzdávat

přidáno: 08. 03. 2017

A mimo jiné i o mentálním koučinku, sportovní výživě a způsobech, jak pracovat s psychikou …

Honzo, především velké gratulace k pokoření další sportovní mety!

Děkuju:-)

Nechám Vás vydechnout a zeptám se na Vaše studia…

Vystudoval jsem Palestru, začal studium na Metropolitní univerzitě v Praze, ale po roce jsem zjistil, že to asi není to pravé a po uzavřeném prvním ročníku jsem odešel. Spousta lidí mi říkalo, jestli jsem se nezbláznil, zabalit to na konci prváku, když mám dvouleté magisterské studium, ale já tvrdím, že je důležité, aby se člověk ztotožnil s tím, co dělá. V tuto chvíli studuji magisterské studium opět na Palestře, obor Wellness specialista. Přednáším na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a čím dál častěji i na jiných vysokých školách, účastním se besed a snažím se informovat o vrcholovém sportu handicapovaných veřejnost. Nově se zabývám i motivačně-inspirativní tematikou.

Doping, to je slovo hojně skloňované…jak jej vnímáte Vy ze svého pohledu?

Není to obrovská degradace a popření samotného smyslu sportu? O to víc si cením Vašeho úspěchu

S tím souhlasím. Obecně jsem proti dopingu, ale na druhé straně si musíme položit otázku, co je to vlastně doping. Když začínala před 100 lety Tour de France, cyklisti to odjeli na bagetách, sýrech, sušené šunce a pečených kuřatech. Dnes mají závodníci striktní nutriční program, kdy většina potravin, které během závodu do sebe dávají, jsou syntetické povahy.

Není už tohle doping?

A co Vy? Jakou životosprávu během závodů i mimo ně máte Vy?

Dlouhé roky jsem spolupracoval s výživovým poradcem Petrem Havlíčkem, nadále jsme přáteli, teď už si výživu hlídám sám a našel jsem pro sebe cestu tzv. čisté stravy. V závodě i mimo něj se snažím eliminovat průmyslově zpracovávané potraviny, žádné konzervanty či umělá sladidla. Když jsem vloni jel poprvé triatlon na „ čisté stravě“, tak mi lidi říkali, že jsem blázen, že to nezvládnu odjet na sušených datlích, ovoci a vlastním ionťáku…no, odjel jsem to a bylo to super.

Počkejte, Vy si děláte vlastní ionťák? A dáte nám recept?

No jasně.

Milí čtenáři a triatlonisté zejména! Zde je recept na Tománkův ionťákJ

  • Datlový sirup
  • Agávový sirup
  • Limetka
  • Citron
  • Sůl dle chuti a počasí
  • Dávkování je na půl litru vody 1 polévková lžíce sirupu a půlky limetek a citronů

Jak vypadá Váš trénink?

V tuhle chvíli jsem bez trenéra a asi i chvíli zůstanu, protože za ty roky jsem se už dostatečně naučil poslouchat svoje tělo, myslím si, že už mu rozumím a i tréninku samotnému.

A co Vaše regenerace? Kromě dostatečného „vyspání se“?

Snažím se dospat, dojíst, na masáž…

Kam chodíte?

Na Svaté pole k Martinovi Maříkovi, je bezvadnej. Klasická masáž v kombinaci s baňkama.

Baňky na unavený svaly fungují skvěle. Druhá část je regenerace mysli.

Povídejte…

Tělo s námi nějakým způsobem komunikuje a to, že nás něco bolí, nebo že máme nějaké zdravotní problémy je z 90% dáno naším životním stylem nebo tím, jak se ke svému tělu chováme.

Myslím, že je dobré se čas od času zklidnit a s tím vlastním tělem si popovídat. Tělo samo nás přes emoce navede, kde máme problém. A dobrým nástrojem je právě meditace. Nesmírně urychluje regeneraci.

A na to jste přišel sám? Nebo jste si koupil knížku a jel podle návodu? Slovo meditace z úst mladého muže nevychází zrovna často..

Já jsem od přírody hodně zvědavej a rád experimentuji. Chci poznávat své fyzické, ale i psychické limity. A to bez znalosti své duše nezvládnete. Čím extrémnější situace, tím víc se o sobě dozvídáte. Nesouvisí to ani s egem nebo sportovními výsledky, spíš s vnitřním hnacím motorem posouvat své hranice dál, bez toho, abyste si ublížil.

Když je vám nejhůř, tak si už nemůžete na nic hrát, poznáte, jaký skutečně jste..

Ano a to je pro mě další benefit toho, co dělám. Je třeba vždy najít vůli pokračovat. Člověk se nesmí v životě vzdávat.

Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod…

…jasně, neboli: kde je vůle, tam je cesta.

Zpět k meditaci, jak konkrétně to vypadá…

Důležité je si uvědomit, že jsme tady a teď, nezabývat se minulostí a neutíkat ani do budoucnosti, být prostě v přítomnosti, jako děti. Já často medituji u obyčejných činnostech, při tréninku – je třeba procítit tu činnost, splynout s tím co děláte, při sportu se můžete dostat do meditačního stavu.

Klidová meditace spočívá v soustředění na dech, oprostím se od těla i od problémů. Nejjednodušší meditace může být i procházka lesem a splynutí s okolím, to cítím harmonii a neskutečnou lehkost.

Máte pravdu, přestože mi na gymnáziu znechutili běh, začala jsem loni běhat, ale jen kvůli tomu lesu, je pro mne důležitější než ten pohyb samotný, ale zároveň se to skvěle doplňuje.

Máte kouče? Nebo Psychologa?

Psyché jako taková mne nesmírně zajímá a rád se setkávám s psychology i psychiatry, je to pro mne vždy velké obohacení, které se snažím aplikovat do běžného života. Jakákoliv interakce mi pootevírá dveře do různých oblastí. Spolupracoval jsem s Danem Landou, který mne inspiroval, zasvětil mne do svého mentálního koučinku a runového systému. Neztotožnil jsem se úplně se vším, ale určité informace, které mi Dan předal, mi otevřelo oči v mnoha oblastech a docvakly mi souvislosti a mechanismy, které jsem o psychologii sportu věděl. Postupem času jsem si vyvinul vlastní systém koučinku.

Nepřemýšlel jste o předávání svého vlastního koučinku dál?

Určitě by mě to bavilo, ale nyní je to nad rámec mých časových možností.

V Cowárně v Příbrami mám inspirativně motivační přednášku a jsem zvědavý, kam se to vyvine a třeba mi to dá možnost, jak být aktivní ještě v dalším směru.

Takže nevylučujete přednášku o mentálním koučinku v Dobříši?

Tomu se určitě nebráním, jak říkám, je to jen otázka domluvy. Sdělování a předávání zkušeností je nejvíc, co můžeme ostatním lidem dát. Přednáším pravidelně o sportovním marketingu, o problematice handikepovaných. Semináře mě lákají, mám je v hlavě i v srdci.

Honzo, pořádně ten švédský úspěch oslavte a odpočiňte si…

Děkuji za rozhovor a těším se v budoucnu na nějaký Váš seminář.

autor článku: Honza Tománek a Zdeňka Žádníková Volencová