Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Za svého působení, ať už jako hráč či trenér, jste zažil hodně zajímavých utkání. Které zápasy se Vám nejvíce vryli do paměti?

Jako hráč vzpomínám nejvíce na utkání Dobříš – Černolice (4:1) v roce 1998. Tehdy to byl zápas, který nakonec rozhodl o postupu do krajského přeboru. Utkání tehdy sledovalo neuvěřitelných 2000 diváků. Hrál jsem ve středu obrany. Jako trenér mi určitě zůstane v paměti utkání MOL Cupu v roce 2017 s týmem Slovan Liberec(0:2). I na tento zápas přišlo velké množství diváků. Vzpomínám na velice korektní přístup funkcionářů, hráčů i diváků ligového týmu, který vedl Jindřich Trpišovský.

Co Vám fotbal dal?

Na to se těžko odpovídá. Kromě toho, že sport obecně znamená zdraví, fyzickou sílu a radost z pohybu, můžu říct, že nejvíce mi dalo seznámení se s mnoha skvělými lidmi. Kdybych měl jmenovat všechny, zabralo by to mnoho řádek. Přesto musím jmenovat pana Josefa Krákoru, který mne vedl od žáků po dorost a krátkou dobu i v dospělé kategorii. Jako trenér jsem prožil dobré i špatné časy. Prošel jsem soutěže od I.B třídy až po divizi. Nejlépe jsem se cítil v sezoně 2013/14 v I.A třídě, kde jsme, podle mého názoru, hráli nejlepší fotbal.

Jak se dívala na fotbal Vaše rodina?

Můžu jednoznačně říci bez podpory manželky Denisy a obou dcer by to nešlo. Měl jsem a mám v nich velkou podporu. Vždyť navštěvují skoro každý víkend zápasy dobříšského mužstva.

Rozhodl jste se definitivně skončit s aktivitou v MFK Dobříš nebo chcete v jiné funkci pokračovat?

V této chvíli nemůžu nic jistého říct. Každopádně chci si dát minimálně na půl roku oddech, a pak se uvidí, jak hodně mi bude fotbal chybět. Určitě však budu navštěvovat fotbalové zápasy. V této chvíli chci poděkovat všem hráčům i funkcionářům dobříšského klubu za podporu a spolupráci. Přeji svým nástupcům Filipovi Dortovi a Honzovi Karasovi mnoho úspěchů v jejich nové nesnadné roli.

Děkuji za rozhovor.