Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Lesní školu v Dobříši založila a otevřela v září 2017 paní Barbora Pecháčková Uchytilová. Navázala tím tak na Lesní školku v Mokrovratech, kde působila 5 let. „Sama jsem měla v mokrovratské školce své dítě a celou dobu jsem nad založením školy přemýšlela. Přišlo mi to jako naprosto logický krok, jelikož tak jako mé dítě nám tam postupně do předškolního věku dorostly i děti ostatní. Nedovedla jsem si představit, že by pokračovaly v nějakém odlišném typu vzdělávání,“ vysvětluje Bára na úvod našeho povídání její rozhodnutí, proč vlastně školu a následně školku založila. Na přání rodičů pak v následujícím školním roce Bára otevřela ke školce i školu. S rostoucím počtem dětí v lesních školkách samozřejmě roste poptávka i po další možnosti vzdělávání dětí ve školách stejného typu, kterých je tak postupně po celé republice víc a víc. Nejodvážnější vize a přání ředitelky Báry i jejích kolegů a podporovatelů v Dobříši jsou, že od školky a školy by se pak mohlo přejít plynule i na školu střední.

Lesní školka a škola v Dobříši mají své zázemí v tzv. jurtě. O co se vlastně jedná a proč zrovna jurta?

Protože jurta je z našeho pohledu nejlepší a má spoustu výhod. Bezesporu velké plus je kulatý prostor, kde nejsou žádné rohy a člověk se tu hned cítí příjemně. Místo získává úplně jinou energii a atmosféru. Další výhodou je materiál, z kterého je jurta postavena. Není tady nic umělého a není použitý jediný hřebík. Jurta je postavena pouze ze dřeva, kůže, ovčího rouna, látky a zcela jednoduchým systémem je vše svázáno a upevněno. Vzhledem k tomu, že v jurtě nejsou žádná okna, nejsou děti rušeny ani rozptylovány ničím zvenčí.

Jak u Vás vypadá takový normální školní den?

Režim školky a školy se od sebe samozřejmě trochu liší, ale v tuto chvíli tady prožíváme školní dny hodně společně. Otvíráme v 8:00 hod. a děti je třeba dovést nejpozději do 8:45 hod., kdy začínáme program. 

Děti ze školky zůstávají vždy rovnou venku a vítají se písničkami, básničkami nebo hrami, které jsou většinou navázány na dané roční období či svátky, které zrovna prožíváme. Poté většinou máme nějakou výtvarnou aktivitu, kterou děláme taky venku. Děti ze školy jsou obvykle uvnitř jurty a učí se. Během dopoledne pak máme společnou svačinu, po které děti ze školky vždy odchází do lesa a školní děti jdou buď dodělávat svou práci, nebo se k nám přidávají.

Pak se vracíme na společný oběd, po kterém už následuje odpočinek ve spacáku s pohádkou. Kdo chce, usne, kdo ne, může si hrát tak, aby nerušil ostatní děti. Po odpočinku jdeme zase všichni ven na zahradu. Školka i škola se zavírá v 15:00 hod.

Je Vaše školka a škola pro každé dítě?

Myslím, že téměř pro každé dítě. Samozřejmě pokud někomu extrémně vadí špína, pak u nás bude spokojený jen těžko. Většinu času totiž trávíme venku bez ohledu na počasí. Lezeme po stromech, zašpiníme se od bláta, v létě se koupeme v potoce, válíme se v trávě apod.

Děti jsou neuvěřitelně přizpůsobivé a touží po volném pohybu a zážitcích. Mnohdy tak problém bývá spíše v samotných rodičích, kteří už si jen těžko dovedou představit, že se děti zašpiní a hýbou se svobodně bez toho, aby se jim něco stalo.

Velmi důležitá je hned v začátku naše komunikace s rodiči. Potřebujeme znát jejich názory, ale i to, jak to u nich doma opravdu chodí. Co je pro ně důležité, co od nás očekávají, chtějí, jak si to představují. Naopak my jim pak jsme schopni podat informaci o tom, co jde a nejde u nás.

Jak staré děti přijímáte a je třeba nějaké speciální vybavení pro každodenní pobyt v lesní školce a škole?

Přijímáme děti od 3 let, ale je samozřejmě třeba, aby bylo dítě samostatné. Pro některé děti je pobyt v lesní školce náročný, ale většinou bývá největším problémem odpoutání se od maminky. Jinak nechodíme žádné daleké cesty, protože les máme za rohem a není problém naše každodenní vycházky zvládnout.

Co se týká vybavení, tak je základem vhodné oblečení a obuv. Ven chodíme ve všech ročních obdobích a téměř za každého počasí. Překážkou pro pobyt venku není ani déšť, naopak. Pro děti je pak pobyt v přírodě mnohem záživnější a oblečení se osuší a my se převlékneme do suchého. Jinak děti potřebují batůžek se svačinou, hodí se podsedák a ve výbavě u nás starší děti mají také kapesní nůž.

Jakou kapacitu má Vaše školka a je možné se k Vám ještě dostat?

Kapacita našich škol je dána jurtou, ve které trávíme čas, když nejsme venku. Vzhledem k tomu, že máme nyní k dispozici dvě jurty, zvládneme pojmout 15 dětí do školy a 15 dětí do školky.

V tuto chvíli máme je kapacita na školní rok 2019/2020  téměř naplněna. Možné je ale přijít se k nám podívat kdykoli, vyzkoušet si u nás i několik dní v doprovodu rodičů a strávit s námi celý den. Naší snahou bude přijmout všechny zájemce.

Většinu rodičů zajímá, jak v takové lesní škole probíhá výuka a jak jsou pak děti připraveny do života. Jsou znalosti dětí z lesní školy srovnatelné s dětmi ze škol státních? V čem jsou tedy pro děti výhody lesních škol? Tyto a další otázky jsme také paní ředitelce položili.

Gró naší lesní školy je v tom, že chceme, aby děti trávily co nejvíce času venku v bezprostředním kontaktu s přírodou. Učíme se to samé, co děti ve státních a soukromých školách, ale bez známkování a stresu. Jezdíme hodně na výlety a děti spoustu věcí poznávají v praxi. Nejnovější výzkumy už jasně dokazují, že děti, které jsou více v kontaktu s přírodou, mají i lepší výsledky ve škole a jsou na tom znatelně lépe z pohledu zdravotního. Volný pohyb na čerstvém vzduchu je prostě nedocenitelný.

Další nespornou výhodou je velikost kolektivu. Státní školy, které pojímají stovky žáků, musí mít mnohem více pravidel, bezpečnostních opatření a dalších nařízení, které pak děti omezují. Mnohdy jsou zde děti až anonymní, kdežto v naší škole fungujeme téměř na bázi rodiny. Velmi úzký vztah a pravidelná osobní komunikace jsou nejen mezi učiteli a dětmi, ale také rodiči.

Jinak ve škole dodržujeme rámcově vzdělávací program, který je předepsaný pro všechny školy stejně, ale každá z nich má svůj vlastní školní vzdělávací program, který už se může lišit. Hlavní rozdíl mezi státní školou a naší školou vidím v tom, za jak dlouho a jakým způsobem se dítě dané věci naučí. My jsme pod záštitou školy v Těptíně, tudíž jedeme podle jejího ŠVP (školní vzdělávací program). Prakticky to vypadá tak, že máme zhruba měsíc jedno dané téma a do něj zasazujeme všechny předměty. Vzhledem k velmi úzké spolupráci s těptínskou školou prochází naše děti pravidelně jakýmsi přezkoušením, aniž by o tom věděly a byly tím nějak stresovány.

Jedním z našich dalších principů a hlavních pilířů je právě hodnocení dětí. Nemáme známkování, ale pouze slovní hodnocení. Snažíme se vést děti k tomu, aby si ony samy stanovovaly své cíle, kterých chtějí za danou dobu dosáhnout a následně byly schopné se samy zhodnotit.

V porovnání s dětmi ze státní školy to v realitě vypadá tak, že naše děti mohou v určitou dobu být pozadu. Vše se však nejpozději do páté třídy srovná. Pak jsou děti v porovnání znalostí na zcela stejné úrovni. Nemáme striktně dané, že teď se musíme naučit to to to a pak hned to to to. Máme více prostoru, aby si děti došly k dané věci samy, až ony se na to budou cítit. Rozdíl je hlavně v tom, že děti z alternativních škol s individuálním přístupem jsou sebevědomější, znají svou cenu, poznají, co má a nemá smysl dělat, lépe reagují, řeší, prosazují se. Pro nás je důležité, aby v sobě děti našly vnitřní motivaci a chtěly se naučit danou věc samy, až na ni budou připravené. Cpát někomu něco silou je vždy špatně. Děti jsou úžasné a jsou schopné se naučit a odpapouškovat téměř vše, ale my chceme, aby to opravdu pochopily.

Naše škola není výkonnostní, děti nejsou řízené a necháváme jim jejich vlastní prostor, kreativitu, samostatnost. Důležité jsou pro nás prožitky nejrůznějších okamžiků. Zahltit děti i rodiče učením tak, aby jim v tom nejdůležitějším věku nezůstal prostor pro volný čas, je z našeho pohledu špatně.

Dokáží se pak děti z lesních škol zapojit do normální školy?

Děti jsou neuvěřitelně přizpůsobivé a není pro ně problém přejít od nás kdykoli do normální základní školy. Pokud budou absolvovat v lesní či jiné podobné škole celou základní docházku, a pak budou chtít nastoupit na jakoukoli jinou střední školu, troufám si říci, že na tom budou ještě lépe než děti ze škol státních. Otázkou spíš je, zda jsou na takové děti připraveni učitelé na těchto školách. Děti, které byly vedeny k samostatnosti, se nebojí, mnoho úkolů jim může přijít nesmyslných a ptají se. Jsou to osobnosti a ne ovce, které jen plní zadané úkoly.

KONTAKT: JSEM LESEM lesní komunitní škola

Adresa:          K Vodárně 1496, 263 01 Dobříš

Web:              http://skolavlese.wixsite.com

FB:                 http://www.facebook.com/lesniSkolyASkolkyMeniSvet/

E-mail:           skolavlese@gmail.com

Tel.:                732 643 576