Dobříšsko aktuálně - váš informační náskok

Jaká je vlastně podstata vašeho krámku?

Je to celé založené na kvalitních sypaných čajích a kávě. Mám tady také i bylinky. Lidé si zde mohou koupit třeba i výborné víno. Všechno je v biokvalitě, na tom si zakládám. Také u mně narazíte na kameny a kamenné šperky, které vytvářím i na zakázku.

Jak vás napadlo zařadit do nabídky i víno?

Ty vínka jsou kamarádky, která má na Moravě malý vinohrad a její tatínek dělá takové netradiční druhy vín, které se už dneska moc nepěstují. Je také v bio kvalitě, a tak jsem ho ráda podpořila.

Co vás přivedlo k tomu zajímat se zrovna o kameny?

Kameny a byliny mě zajímaly od malička, takže se to slučuje i tady v obchůdku. Kamenné šperky dělám přes dvacet let. Začalo to jako koníček s manželem. Kameny hodně lidí přitahují, takže když si tu někdo sedne na bar, kde jsou vystavené, a začne si se mnou povídat, stejně jeho zrak skončí u kamenů.

Na co se můžeme těšit v krámku do budoucna?

Tenhle krámek má trošku jiný pulz. Chtěla bych to mít také jako takovou malou galerii. První výstava je naplánovaná na září. Bude to vernisáž andělských obrazů od Alenky Maršíkové, spojená bude i s přednáškou. Chtěla bych pořádat taková příjemná setkání umělců. Sice je to v malém prostoru, nicméně chci, aby se tady potkávala i kultura. Lidé to mohou spojit rovnou právě i s kávou a čajem.

Mohou si tedy lidé zažádat o vystavení svých děl?

Většinou se to rekrutuje z oblasti mých přátel, ale do budoucna se mi už přihlásili lidé, kteří by si zde také něco rádi vystavili. Samozřejmě to nebude nijak zpoplatněné, chci umění podporovat, protože ho mám velmi ráda.

Chodí si za vámi lidé třeba jen popovídat?

Samozřejmě sem chodí spousta lidí, kteří si sem přijdou na kávu nebo na čaj, ale i ti, kteří si přijdou vyloženě jen popovídat. Já ráda lidi poslouchám a naslouchám jim. Navíc se tu začínají scházet zajímaví lidé, právě i například umělci.

Proč zrovna jméno U Žofky?

Jsem narozená na Žofii a jsem ve znamení hada, takže se to samo nabízelo, ten dvojsmysl U Žofky – užovky. Všichni říkali: „Stejně chodíme za tebou, tak jak jinak by se to mělo jmenovat?“ A tak to z toho vyplynulo.